Aš byrja į nżjum forsendum - hugleišing į laugardegi

Aš brjóta kubbakastalann – meš bros á vör

Manstu žegar žú lékst žér meš kubba sem lítiš barn? Žegar žú hafšir setiš tímunum saman og byggt žér eitthvaš fallegt, kastala eša skip eša höll; setiš einbeittur og viss um hvaš žú vęrir aš gera? Og manstu žegar žú áttašir žig á žví aš höllin var ótrygg og byggš á lélegum grunni eša vitlaust sett saman eša bara ljót og žú žurftir aš brjóta allt og byrja upp á nýtt?

Žú bara geršir žaš.

Žaš er ekki sársaukalaust aš byrja á nýjum forsendum žegar mašur er oršinn „žroskašur einstaklingur meš lífsreynslu“. Žaš er engum manni aušvelt aš vakna upp eftir 20–50 ár sem voru byggš á mis­ skilningi, höfnun og for­ sendum vansęldar.

Samt finnum viš fyrir óttablandinni viršingu žegar viš heyrum sögur af fólki sem söšlar um, t.d. af einstaklingi sem hefur átt velgengni aš fagna í višskiptalífinu en skiptir alveg um gír og fer á fulloršinsaldri aš lęra garšyrkju eša heilun eša opna heilsubar.

Žegar viš heyrum svona sögur fyllumst viš gleši – žví aš viš vitum aš žetta er rétt í einhverjum skilningi – en hugsanlega fyllumst viš á sama tíma öfund og gremju í eigin garš – žví aš okkur langar sjálf aš gera žetta en trúum žví ekki aš viš getum žaš. Viš veršum hrędd viš aš geta aldrei losaš okkur út úr mynstrinu – hrędd viš aš geta aldrei brotiš kubbahöllina og byrjaš upp á nýtt á nýjum, sannari og traustari grunni.

Žaš sama gildir um aš vakna til vitundar í eigin lífi, bera á žví ábyrgš og velja žinn eigin tilgang; aš skilgreina hvaš žú vilt byggja úr kubbunum žínum. Žaš er bara žúsund sinnum žúsund sinnum flóknara og reynist okkur mörgum afar erfitt, mešal annars vegna žess aš viš erum búin aš gleyma žví aš möguleikarnir meš kubbana eru óendanlegir og aš viš eigum frelsi og eigin vilja til aš ákveša hvernig viš notum žá.

Samt er žetta draumur sem allir hafa upplifaš.

Af hverju ęttum viš ekki aš geta horfst í augu viš aš viš höfum veriš á rangri braut? Horfst í augu viš aš viš žrífumst á žví aš elta gulrętur, žrífumst á neikvęšum tilfinningum í eigin garš, žrífumst á skortinum sem einkennir skortdýriš?

Viljum viš bara elta gulrętur? Hvar endar sá eltingarleikur?

 

 


Athugasemdir

Svęši

  • Um Heilsutorg
  • Twitter
  • Heilsutorg į Facebook
  • RSS af heilsutorg
  • Mobile śtgįfa af heilsutorg.com
  • Veftré